Kuchyně

Jakou podlahu vybrat do kuchyně?

Kuchyně je v mnoha domácnostech nejfrekventovanější místností celého obydlí. Abychom si nemuseli dělat starosti s vodou, mastnotou a nečistotami, které se v kuchyni poměrně často dostanou na podlahu, musí být podlaha nejen voděodolná, ale zároveň i splňovat určité požadavky hygieny. Především by měla splňovat parametry pro bezpečnost, jakož i snadnou a rychlou údržbu.

Podlaha v kuchyni by se měla dát snadno čistit, zároveň by měla být trvanlivá a odolná proti chemickému i mechanickému poškození. Stejně tak je vhodné, pokud je podlaha v kuchyni vytápěna.

Jelikož v kuchyni dochází k častým úrazům, tak by podlaha nejen neměla být kluzká, ale je dobré, když nemá ani příliš tvrdý povrch. Při dlouhodobém stání se tvrdým povrchem zatěžuje páteř a stejně při pádu pocítíte tvrdost povrchu dvojnásob. Je dobré, když si hlavně hospodyňky uvědomí, že čáry od podrážek, případně dětské čmáranice by neměly být předmětem rodinných hádek. Samozřejmě bychom měli volit materiály, aby se podobné výtvory daly snadno odstranit.

Materiál na podlahu se musí nejen správně vybrat, ale i položit, aby pod něj nezatékalo. I když se položení podlahové krytiny může zpočátku jevit jako jednoduché, vždy je lepší svěřit podobnou práci odborníkům. Pouze profesionálové s jistotou vědí, zda má konkrétní typ podlahové krytiny sahat od stěny ke stěně, či naopak vyžaduje mezi stěnou a koncem podlahy určitou mezeru kvůli práci a pohybu materiálu a podobně. Navíc šířka mezery je odlišná v případě linolea, parket či plovoucí podlahy. Kusové koberce a textilní podlahoviny jsou do kuchyňského prostředí zcela nevhodné.

Materiály

Na podlahu do kuchyně zmůžeme použít několik materiálů. Od laminátových přes umělé hmoty, linolea, PVC, korek až po dlaždice a pálenou cihlu. Linoleum například vydrží přibližně dvakrát déle než heterogenní PVC (mnozí výrobci uvádějí 20 let). Dnes se však stále častěji nahrazuje linoleum umělými materiály, jako je podlahová krytina z PVC.

PVC, které je na rozdíl od linolea plastickou, tedy “umělou” hmotou, má výrazně širší paletu vzorů, barev a tlouštěk podkladových materiálů. Stejně i jejich struktura se může výrazně lišit.

Současné linolea jsou v některých případech i dražší než plovoucí podlahy. Imitace dlaždic či různých struktur a designů dřeva je tak věrná, že “falzum” odhalí pouze důkladná pozornost toho, kdo se po tomto moderním linoleu pohybuje. Linoleum je vhodné především pro alergiky, protože odstraňování prachu a roztočů z tohoto materiálu je velmi jednoduché.

PVC

Umělohmotné podlahové krytiny, například PVC, se vyrábějí nejen v rolích různé šířky, ale i v deskách. Dobrá odolnost a minimální nároky na údržbu jsou určitě jejich velkým plusem. V současnosti jde pravděpodobně o nejčastěji používaný materiál v panelových domech.

V případě jednoduchých starších typů jde o levnou krytinu, která se dobře fixuje k podkladu. Její smršťování vlivem změny teplot či vlhkosti je minimální. U tohoto materiálu však musí být spáry dobře svařeny. Na trhu se občas objevují i ​​samolepící čtverce PVC. Jsou sice dražší, ale mezi zákazníky jsou poměrně oblíbené. V současnosti jsou na trhu žádané především mramorované vzory. Při výběru krytiny je dobré si uvědomit, že na pestrobarevné podlaze budou méně viditelné skvrny a jiná nečistota.

Keramická dlažba

Nejen do rodinných domů, ale i do kuchyní v bytech se určitě hodí keramická dlažba. Měla by však splňovat některá důležitá kritéria. Především je důležité, aby byla protiskluzová. Nevýhodou dlažeb je i skutečnost, že taková podlaha bývá chladná. Proto se pod keramickou dlažbu v kuchyni hodí umístit podlahové vytápění, které přispěje nejen k tepelné pohodě v bytě, ale i urychlí zaschnutí po mytí, případně po vylití tekutiny.

Celkově je však keramická dlažba zařazena mezi povrchy se snadnou údržbou. Keramickou dlažbu v kuchyni se nedoporučuje natírat leštidlem. Stačí použít pouze vodu s příslušným saponátem.

Laminát do kuchyně? Ano!

Plovoucí laminátová podlaha si najde své uplatnění i v kuchyni, ale musí být správně vybrána. Do málo zatěžovaných místností postačí i přímý laminát (melamin), který je náchylnější na proražení či poškození. Do kuchyně je proto tento druh určitě nevhodný. Na druhé straně vysokotlaký laminát je konstrukčně proveden tak, aby vydržel větší zátěž. Renomovaní výrobci označují podlahy symboly domků a postav. Jejich počet vyjadřuje odolnost podlahy. Je dobré si u prodejce zjistit, které plovoucí podlahy z vysokotlakého laminátu jsou odolné vůči oděru a vhodné do kuchyně. Laminátové podlahy se používají ve formě lamel nebo čtvercových desek. Čtverce se pak dají sestavit do vzoru inspirovaného kamennou dlažbou a lamely do klasických řad. Dokonale těsné spoje zabraňují průnikům vody a samotný vodě odolný povrch dobře odolává i poškrábání či nárazům. Údržba je přitom jednoduchá. Stačí rychle setřít vodou s malým množstvím čisticího saponátu.

Korková plovoucí podlaha

Obvykle jde o desky s rozměry 185 x 900 mm s profilovaným zámkem. Desky se nelepí přímo na podlahu, ale navzájem se spojují do zámku. Jde o podobnou metodu jako v případě plovoucích podlah. Tento způsob montáže totiž nevyžaduje průběžné lepení. Na kvalitním “Fibre” (pevném plastu z celulózy) je připevněna vrstva hutného aglomerovaného korku. Podklad je překrytý vrchní dekorační dýhou, která může být korková nebo z jiného dřeva. Celá deska je vybavena vinylovou vrstvou. Největší výhodou plovoucích podlah je kromě vysoké životnosti i snadná instalace, rychlost položení a především skutečnost, že podklad nevyžaduje žádnou speciální úpravu.

Přidejte komentář

Přidat komentář