Zahrada

Zdravý trávník

Pouze zarytý odpůrce přírody by si vlastní zahradu nechal vybetonovat, vydláždit nebo dokonce zalít asfaltem… I ten, kdo zahradu vnímá spíše jako nutné zlo, které souvisí s bydlením v rodinném domě, se neobejde bez trávníku. Stačí do něj zasadit pár keřů či stromů a zahrada nenáročná na údržbu je na světě. Všechny prvky zahrady, ať už živé nebo neživé, dokáže zelený koberec výborně sjednotit a spojit do harmonického celku. Co je zapotřebí? Dobrá příprava, správný výsev a samozřejmě následná péče.

Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodneme založit novou travnatou plochu, měli bychom vědět, že pro úspěšné vyklíčení vyžadují semena dostatečně vyhřátou půdu. Nepsané pravidlo říká, že vhodným obdobím pro výsev trávníku je začátek dubna až začátek října. Snadno zapamatovatelná pomůcka – od 10.4. do 4.10. Kromě dostatečně prohřáté půdy potřebují semena také vláhu. Té je přirozeně nejvíce na jaře a v období babího léta, kdy nedochází k tak vysokému výparu jako v létě. Před samotným výsevem provádíme přípravné práce plochy určené k zatravnění. Upravujeme terén, zlepšujeme kvalitu půdního profilu, odstraňujeme plevel, instalujeme automatickou závlahu.

Upravujeme půdní profil

Úpravou pozemku rozumíme nejen modelaci terénu, ale také úpravu půdního profilu, tedy jednotlivých vrstev zeminy maximálně do hloubky 50 cm. Trávník zakládáme buď na přirozeném nebo uměle vytvořeném profilu. Pro okrasné a rekreační trávníky využíváme většinou profil přirozený. Důležité je zjistit půdní druh, typ a půdní reakci. Nevhodná je půda s převahou jílovitých částic a s kyselou půdní reakcí.

Optimální pH je v rozmezí 5,5 až 6,5. Součástí půdního profilu je nejspodnější část – základ. Musí být pevný, rovný a v požadovaném spádu, měl by být i dostatečně propustný. Pokud není zajištěna požadovaná propustnost, přidáme nad základ drenážní vrstvu nebo trubkovou drenáž. Drenážní vrstva obsahuje drobný štěrk, štěrkopísek, kačírek nebo hrubší škváru ve vrstvě silné 10 – 20 cm. Dále následuje filtrační vrstva tvořena materiálem s jemnější zrnitostí nebo geotextílie zabraňující odplavování jemných částic z nejsvrchnější vegetační vrstvy.

Ke slovu přichází technika

Nejdříve provedeme celkovou modelaci terénu podle účelu architektonického záměru. Voda by se neměla hromadit v blízkosti domu ani v zatravněném terénu, proto trávníkovou plochu zvažujeme mírně od domu i ostatních staveb v zahradě. Sklon terénu by neměl přesahovat hranice možností sekaček. Pokud zakládáme trávník po předchozím dokončení stavby, odstraníme organické i anorganické zbytky, které by následně vytvořili nerovnosti. Plochu vyrovnáváme pomocí latěk nebo provázků. Vyrovnáme ji ve všech směrech smykovacím nářadím (smykovací mříž, trámek).

Počítejme s tím, že nakypřený terén slehne v průměru o deset procent. Hnojení a rozhrnování jednotlivých vrstev profilu je lepší dělat pomocí lehčí mechanizace, pohybující se po zpevněných cestách v době, kdy je na pozemek snadný přístup a ještě chybí oplocení. V té době se rozhodujeme také mezi ručním a automatickým způsobem zavlažování.

Přidejte komentář

Přidat komentář